Zvířata jsem kreslil vždycky. Už od malička. Postupně se mi podařilo dospět až k hyperrealismu, nebo též fotorealismu, kdy kresba působí jako černobílá fotografie. Jsem velmi trpělivý a pečlivý, dokážu se jednou drobnou kresbou zabývat několik hodin ba i dní. S tužkou v ruce vykouzlím jemné přechody mezi pestrou škálu odstínů, od lehkého nádechu šedé až po sytě černou.  Snažím se o realistické ztvárnění, aby bylo vše jako živé. Kladu důraz na věrohodné ztvárnění pohybu, práci se světlem, budování objemu. Snažím se vystihnout lesklou srst, hedvábnou hřívu a především přesvědčivý pohled očí.

 Některé zvířecí portréty skutečně vypadají jako fotka, to, co je za nimi je ale od fotografií liší. Do kresby je vdechnuto něco navíc autorovou snahou a energií. Kresba je něco, co vznikalo ne za pomocí přístroje, ale tvůrčího duševního procesu.

 Kromě realistických portrétů ale zvířecí motivy provází prakticky všechny okruhy mé tvorby. Často spojuji realistickou formu s obsahem, který je nějakým způsobem posunutý, symbolický. Jako například v kresbách, kombinujících lidská těla se zvířecími hlavami, jež jsou nositelkami emocí a symboliky. Nebo hledám souvislosti mezi zvířaty a geometrickými útvary, zjednodušuji a eliminuji zvířata až téměř k abstrakci. Toto spojení s geometrií bylo tématem mé druhé (a zatím poslední) výstavy, ale věnuji se mi nadále. Dál kombinuji dva protipóly - realismus s abstrakcí, organické a geometrické, detailní a strohé. Rád bych se dopracoval až ke kresbám v životní velikosti zvířat. 

 Nedávno se mi v hlavě zrodila myšlenka souboru snových kreseb, na kterých se bude prolínat totéž zvíře z více úhlů pohledu, lehce, vzdušně, průsvitně..rád bych první dvě kresby představil na letošní výtvarné Litomyšli.

 Snažím se ve své tvorbě vyvíjet a posouvat, hledat nové způsoby a témata. Zvířata mi ale budou inspirací navždy.